Denisa Kinclová
Jmenuji se Denisa Kinclová, jsem maminka 30+ dvou dětí,
zatím ještě na rodičovské dovolené a bydlím a působím v Praze (KD Krakov).
Jaká byla moje cesta k hudbě?
Moje cesta k hudbě začala v raném věku, moje
maminka má hudební vzdělání, v oboru však nezůstala. Její tatínek – můj dědeček působil i jako
dirigent menších orchestrů v Čechách a na Moravě.
S hudbou jsem tedy doslova vyrůstala, nebylo dne
kdy mi nám maminka – mně a mým sourozencům, nepouštěla nějakou muziku. Ať už to
byly dětské písničky, písničky z pohádek, nebo tehdejší populární muziku
90‘ let. 😊
Maminka nám hrála na kytaru a flétnu, tím také
rozdmýchala i mou touhu naučit se hrát na nějaký nástroj. Tuším že v 6-7 letech
dovezl náš taťka domů klávesy, a když jsem z patra zahrála jakousi melodii,
ihned bylo jasno. Od 8 let jsem už chodila na soukromé lekce piana, po 2 letech
jsem přešla do základní umělecké školy Taussigova na Praze 8, kde jsem své
studium klavíru po 7 letech ukončila.
Mezitím jsem rozšířila svou vášeň k hudbě o sborový a
sólový zpěv, u kterého jsem zůstala až do 27 let, kdy se mi narodilo první
dítě.
Zpěv mě provází dodnes samozřejmě s menšími
pauzami, kdy jsem byla doma a starala se o své dva potomky. Dnes opět chodím do
smíšeného sborového sdružení Post Scriptum, které působí na Praze 8.
Co mě na tom baví?
Nebýt hudby nežila bych – hudbu miluji. Mám ráda hodně
žánrů, nemám žádný extra vyhraněný. Mým snem bylo učit sólový zpěv, avšak osud
tomu nepřál. Proto jsem ráda, že jsem objevila nabídku na Facebooku Hudební
školy Yamaha Evy Klesové, a mohla si splnit svůj sen alespoň z poloviny.
Baví mě celkový progres, jak děti zrají, jak se
seznamují s hudbou a jaké dělají pokroky, hlavně v rytmice a projevu hudby
pohybem. A já jsem ráda, že jim k tomu mohu zpívat.
Jak a při čem relaxuji?
To je velmi krásná otázka. 😉 Jakožto pravá lvice miluji také
spánek. Kdybych mohla spát 12 hodin
vkuse, tak jsem ten nešťastnější člověk na světě. S malými dětmi to však
zatím není možné. Takže moje opravdové relaxování je i třeba obyčejný nákup
potravin s tím, že musím jít sama. Po nákupu nesmím vynechat kávu
s koláčem.
Pravidelným relaxem je moje „práce“. Vyrábím vlasové
doplňky pro holčičky (sponky a čelenky
všeho druhu, na karnevaly pro víly.) Měla i tu čest vyrábět i svatební čelenky
pro družičky. Mohu tedy říci, že fantazie a manuální zručnost mi rozhodně
nejsou cizí, a mít u této práce zapálenou svíčku, případně sklenku vína či
dražšího sypaného čaje a spící děti – to je ta nejlepší kombinace.
Ráda peču slané i sladké , to jsou mé další relaxační
činnosti.
Co ráda poslouchám?
Přibližně ve věku 12 let mě oslovila hudba J.S. Bacha,
kromě klasické hudby na klavír miluji skladby s violoncellem. Ráda poslouchám
Mozarta a Händela , když pominu vážnou hudbu, tak mám ráda taneční muziku a
klubové žánry, house a pop. Někdy si poslechnu i metalovou hudbu, když
potřebuji doslova vnitřně vymlátit špatnou náladu nebo si jen oddechnout od
všeho obyčejného a ostatního.
Něco, co o mně asi nikdo neví.
Prošla jsem technickým studiem a jsem vyučená
elektrikářka pro slaboproud, maturitní vzdělání mám na strojní a elektrikářská
zařízení. Studovala jsem ČVUT obor
Laserová a elektrotechnická zařízení s předčasným ukončením studia – byly
to opravdu obory, co mě bavily. 😊
Od svých 16 let jsem pracovala pro síť prodejen obuvi,
kde jsem si prošla kariérním postupem až na samý vrchol, kde už byl nade mnou
pouze majitel společnosti. Mezitím jsem ale stále měla blízko k hudbě.
Vypomáhala jsem při organizaci při Pražského jara, Pražské hudební slavnosti, koncertech
v Hudební akademii múzických umění.
12 let jsem dělala historický šerm se zaměřením na
gotickou dobu, Věnovala jsem se i herectví. Mám za sebou několik představení na
hradech ve středních Čechách. Prošla jsem několik celostátních pěveckých
soutěží s umístěním v prvních pozicích, jednou jsem dokonce i
vyhrála.
Jsem ze 4 dětí jako nejstarší sourozenec.
Komentáře
Okomentovat