Yamaha hudební programy z pohledu rodiče – psychologa

S Hudební školou Yamaha jsem se seznámila ještě jako bezdětná a nadchla mě kvalitně vypracovaná pedagogická metodika. Opakující se pevně stanovená struktura hodiny, písničky postupně hodinu od hodiny detailněji osvojované, propojené s obrazovým materiálem a pohybem. 

Prevence dysporuch

Když jsem začala chodit do Yamahy s půlroční dcerou, zjistila jsem, že Yamaha obsahuje i další pozitivní prvky. Jako psycholožka v pedagogicko-psychologické poradně oceňuji trénování některých percepčně kognitivních funkcí, které, pokud jsou oslabené, způsobují dysporuchy (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, …). Tyto poruchy mívají dědičný podklad, ale většinou se je daří systematickým tréninkem zmírnit či odstranit. 

Příznivě působí práce s textem písní a říkankami, kde se děti učí slabikovat. Práce s rytmem rozvíjí schopnost vnímat krátké a dlouhé tóny a slabiky. Ve škole jsou potom děti schopny určit, kde napsat čárku nad samohláskou a kam naopak nepatří. Tyto činnosti podporují fonematický sluch. 

Motoriku jako jednu z nejdůležitějších složek dysgrafie rozvíjí pohybové činnosti i krátké aktivity jako je kreslení, lepení apod., které jsou pravidelně vkládány do hodiny. Díky těmto krátkým aktivitám se rodiče učí, že i s ročním dítětem mohou doma sami něco vytvářet a nemusejí čekat, až dítě dospěje do věku, kdy je schopno obstojně kreslit. Mnoho rodičů se mylně domnívá, že omalovánky jsou to nejjednodušší, co mohou dítěti předložit. Z pohybových činností jsou důležité jednak ty pravidelně opakující se, např. uspávání Jáji a další, ale i tematické k jednotlivým písním, které se fixují jen několik vyučovacích hodin.

Práce s říkankami a písněmi rozvíjí artikulační obratnost, která je u nynější populace dětí čím dál slabší a také přispívá výskytu dysporuch. Mimo to mohou mít říkanky a písně blahodárný vliv v situacích, kdy rodič sám má nějakou vadu řeči a rozšíření okruhu osob okolo dítěte jako řečových vzorů napomáhá osvojit ten správný. Z dílčích témat vyskytujících se v Yamaze mohu ještě zmínit osvojování pojmů vpravo, vlevo, nahoře, dole. 

Na lektorce záleží!

S dcerou jsem prošla do jejích tří let ještě další tři kroužky ve dvou různých organizacích u tří různých lektorek. Výše popsané oblasti jsem zaznamenala nejlépe rozvíjené právě v Yamaze a jsem přesvědčená, že na propracované metodice hodně záleží. V jednom z těchto kroužků jsem potkala velmi talentovanou lektorku, ale to, k čemu se ona urputně dopracovala po letech svou intuicí, to mají lektorky v Yamaze zvládnuté na školeních během několikatýdenního kurzu. Mám však zkušenost, že někdy bohužel netuší, že to, co dělají, má ten a onen efekt na vzdělávací cestě dítěte. Proto často i ty, které se rozhodnou pro jinou formu kroužků, něco ve svém programu napodobí, ale dost často jim uteče „pointa“.

Z velké části kvalitě prospívá širší pedagogické vzdělání lektorek. Yamahu jsem měla možnost porovnávat u tří lektorek. Jednoznačně byla lektorka s vysokoškolským pedagogickým vzděláním a praxí nejlepší. Nicméně nemusí to být zaručený recept na zdatnou lektorku. Právě tato zmiňovaná lektorka má pedagogický talent, který se díky vzdělání rozvinul. Do velké míry může pomoci pravidelná supervize kvalitním pedagogem. Tedy to, že čas od času přijde hodinu shlédnout supervizor (nejčastěji starší kolega) a mezi čtyřma očima jí připomínkuje její působení v hodině.

Jak poznat kvalitní lektorku?

Lektorka je zodpovědná za podobu a průběh hodin. Může se samozřejmě stát, že jedna hodina nedopadne podle jejích představ, avšak po pěti setkáních už určitě víte, na čem jste. Půlrok tedy bohatě stačí na to, abyste se rozhodli, zda jste s pedagogickým vedením spokojeni. Jednu lekci může narušit mnoho věcí: aktuální nepohoda lektorky, dětí či rodičů, způsobená zevními vlivy (teplota místnosti, vydýchaný vzduch, …), vnitřními vlivy (napětí způsobené hádkou mezi dvěma přítomnými, …) apod.

Podle mého názoru a zkušeností ze škol by měl být kvalitní pedagog pro práci zapálený, anebo by tak měl alespoň ve vyučovací hodině vypadat. Nadšení se přelévá a je nakažlivé. U malých dětí, které mají ještě obrovské potíže s udržením pozornosti, to platí dvojnásob.

Hodinu může narušovat „zlobivé“ dítě. Za jeho narušování hodiny však často může lektorka, která má hodinu nepoutavou nebo nemá nastavená jasná pravidla. Setkala jsem se s tím, že hodinu narušovaly neukázněné maminky, které se vybavovaly a dávaly dětem vzor, že v hodině se může rušit. Samozřejmě ani netušily, jak velké problémy do budoucna si způsobují. Dítě si z jednoho kroužku do druhého přenáší tento neblahý návyk rušit a pro každého dalšího lektora, který se s ním setká je těžší a těžší ho napravit. Ve škole potom rodiče s úroky „sklidí, co zaseli“. Nejsou ale na vině jen oni. Lektor by si při výraznějších problémech měl s těmito rodiči promluvit mezi čtyřma očima a požádat je, aby dávali v hodinách pozor. V případě menší nekázně rodičů většinou stačí drobné napomenutí typu: „a maminky dávají taky pozor“ apod. Mám zkušenost, že obecnější „všichni dáváme pozor“ na některé maminky nestačí. Lektorka pak může být podrážděná, více strohá na děti a za zády si stěžuje, jak jsou tamti a oni rodiče nesnesitelní. Ale většinou platí, že děti i rodiče se v hodinách chovají jen tak, jak jim lektorka dovolí. A pokud je to už přes míru a nedá se zkorigovat, měla by se ihned k dalšímu pololetí s těmito dětmi rozloučit. Zodpovídá za vzdělávací hodnotu lekcí pro všechny děti.

V neposlední řadě by měla mít lektorka pochopení pro všechny děti s různými zvláštnostmi. Např. když se lektorka setká s dítětem, které, ač je řečově popředu, ve třech letech nezdraví, neměla by to hodnotit, ale brát to tak, jak to je. U některých typů dětí je to běžné a neznamená nedostatečné vedení v rodině. Opakovaným upozorňováním s negativním akcentem může tento vzorec chování ještě upevnit a nadělat více škody než užitku.

Shrnula bych svou zkušenost tím, že předškolní hudební programy Yamaha  je didakticky velmi kvalitně zpracovaný systém a se synem je plánuji opět navštěvovat.

Jako ve všech kroužcích se však vyplatí všímat si vedení lektorky.

 

 

 

Mgr. Věra Suchánková

psycholožka, psychoterapeutka v Pedagogicko psychologické poradně v Brně
pedagožka na SŠ
lektorka psychologických kurzů v oblasti sociální komunikace