Vývojová psychologie – 4. díl
Batolecí období (1. část)
Batolecí věk trvá od jednoho roku do tří let. V tomto období dochází k výraznému rozvoji mnoha schopností, dovedností i celé dětské osobnosti.
Dítě se stává samostatnějším
Charakteristickým znakem batolecího věku je osamostatňování a uvolňování z různých vazeb. Je to období první emancipace, která je podmínkou dalšího vývoje.V této době se postupně uvolňují vazby např. na matku. Vzhledem k tomu, že dítě se nedokáže ještě vždycky správně orientovat, potřebuje pevné vedení a kontrolu. Batole usiluje o sebeprosazení, o potvrzení svých kompetencí, ale i zjištění svých limitů. Toto je jeden z vývojových úkolů, který může být zablokován nejistotou, nedostatkem důvěry ve vlastní možnosti, ale i objektivními důvody, jako např. nemoc či nevhodné výchovné vedení.
Vývoj motorických dovedností
Pohybové aktivity bývají pro dítě zajímavé samy o sobě. Proto batolata se svými pohybovými dovednostmi různým způsobem experimentují. Motorické dovednosti jsou pro dítě samozřejmě i prostředkem k uspokojování jiných potřeb, např. orientace v prostředí. Rozvoj motoriky zahrnuje všechny svalové skupiny, především kosterní svalstvo a svěrače, tj. schopnost regulovat vyměšování. Dítě se naučí udržovat čistotu teprve tehdy, když je schopné ovládat obě funkce svěračů, tj. retenci (udržení něčeho, setrvání někde) a eliminaci (tendence pustit, zahodit, opustit to, co už nechce). Pokud se této dovednosti učí v době, kdy je již přiměřeně zralé, tak mu, stejně jako jiná svalová aktivita, přináší uspokojení. Značná sociální hodnota této dovednosti je však spojena s rizikem, že dítě bude nuceno k jejímu nácviku předčasně event. nevhodnými praktikami. Nadměrná zátěž v oblasti nezralé a nedostatečné zafixované dovednosti se může stát zdrojem problémů. Obranné mechanismy, které si dítě v této souvislosti vytváří, mohou přetrvávat i v pozdějším věku.
Vývoj poznávacích procesů
Expanze do okolního světa není pro dítě jen záležitostí rozvoje pohybových schopností. Závisí i na dosažené kognitivní (poznávací) úrovni, na předběžné informaci o tomto prostředí, aby bylo vůbec akceptováno jako něco lákavého a hlavně, aby se v něm dítě alespoň přibližně orientovalo.
Zdroj: VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 978-80-246-0956-0
Komentáře
Okomentovat