Vývojová psychologie – 4. díl
Batolecí období (3. část)
Mezi prvním a třetím rokem života dítěte dochází k velkým změnám v chování. Děti se setkávají s různými emocemi a potřebují podporu dospělého, aby je zvládly zpracovat. Zároveň se osamostatňují a navazují nové vztahy.
Emoční vývoj
Celkový vývoj dětské psychiky se projeví i v oblasti emocí, jejich kvality a vztahu k vyvolávajícím podnětům. Během druhého a třetího roku života roste schopnost prožívat různé situace diferencovaněji. I v batolecím období mají některé emoce větší význam než jiné právě proto, že jsou ve vztahu k různým vývojovým procesům. Významným vývojovým úkolem je odtržení emoční rovnováhy v situaci, která navozuje protichůdné emoce.
Emoční prožívání v batolecím věku má své typické znaky.
V souvislosti s rozvojem sebeuvědomování a potřebou sebeprosazení se ve druhém roce života objevují někdy značné intenzivní afektivní projevy, jako je hněv a vztek. Reagují zlostně na překážku, která jim zabraňuje dosáhnout toho, co právě chtějí. Takové reakce signalizují dosud málo rozvinutou schopnost ovládat vlastní emoce. Objevují se první pocity studu jako reakce na překročení nějaké normy, které jim dospělý připomene. V této souvislosti se lze setkat i s projevy lítosti. Strach, který lze u batolat pozorovat, je spojen s typickou vývojovou proměnou kognitivních funkcí. Strach souvisí i s pocity nejistoty, které se vztahují k novým a neznámým objektům. Lze se setkat i se strachem z opuštění matkou, zejména pokud má dítě špatnou zkušenost nebo je bazálně nejisté apod.
Socializace
Osamostatňování a navazování vztahů je podmíněno rozvojem různých kompetencí, které dítěti umožňují zvládnout komunikaci, osvojit si základní normy chování a diferencovat různé sociální role, včetně svých vlastních. Připravenost k dalšímu socializačnímu rozvoji není podmíněna jenom zkušeností a dosažením potřebné úrovně poznávacích procesů a řeči, ale citovou zralostí a vyrovnaností. Socializace se uskutečňuje ve stále se rozšiřujícím a různorodějším sociálním kontextu.
Nejpodstatnější část socializačního rozvoje probíhá v batolecím věku v rámci rodiny, kdy se rozvíjí vztahy s lidmi, především členy rodiny. Tito lidé mají v rodině určité role, jež jsou spojené s různými projevy chování jak ve vztahu k dítěti, tak k sobě navzájem. Dítě tak získává sebepojetí a vědomí rodinné identity.
Komentáře
Okomentovat