Nešťastný vítěz
Text: Mgr. Eva Sojáková
Dnes pro vás máme další zajímavý článek, který pro nás připravila Eva Sojáková z webu cookacka.cz. Sledujte zítra náš Facebook, můžete se těšit na soutěž o jedno místo ve skupinovém kurzu ŠTÍHLÉHO VAŘENÍ, který se bude konat 8. 1. 2022 v Praze.
Miluju pořádně se zapotit. Aby ze mě lilo. A byla jsem celá rudá v obličeji. Vážně, to je moje! Bohužel se ráda potím v sauně, nikoliv při sportu.
Přiznejme si jednou provždy, že my sportovci – amatéři nemilujeme sport jako takový. Ve skutečnosti milujeme ten pocit po něm! Že si můžeme dát bez výčitek večeři (zmrzlinu/pivo/čokoládu…), a že se můžeme dívat spatra na ty pohodlné ignoranty, kteří jedou v autě, zatímco my klušeme ve vkusném sportovním oblečení v doprovodu mluvící aplikace. Nikdo mi nenamluví, že by běhal, kdyby stejný efekt měl třeba takový kvalitní rozhovor s kamarádkou. Nebo mírumilovně strávená hodinka u televize. Jenže to si nikdo na sítě nedá. Leda by sledoval Dramox*.
Rozhodně nikdy v minulosti lidé tolik neseděli. Nejsme na to zařízení, a tak se tělo brání po svém. Nohy se dávají jedna přes druhou, ačkoliv jim mozek říká, aby to nedělaly, protože to nesvědčí křečovým žilám. Jenže ony chtějí někam jít, ne sedět. Zadek se nám za to dlouhé sezení také odvděčí po svém. Však víte. Bolí nás záda, hlava, karpální tunely, krční páteř…. To je řeč těla, které říká: „Neseď! Hýbej se!“
Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby dospělí sportovali alespoň 150 min týdně. To není tak moc. Zhruba třetina lidí udává, že plus mínus to splňují. Bohužel je to jen jejich zbožné přání! Průzkumy říkají, že takovou míru fyzické aktivity má jen 6 % mužů a 4 % žen.
Dlouhé sezení má devastující vliv na naše zdraví, o tom žádná. Ale opačný extrém je také pozoruhodný. Někdy se ze sportovce – nadšence stane sportovec – profesionální amatér. Profesionální amatér trpí jednak utkvělou představou, že kdyby se v mládí sportu víc věnoval, mohl být dnes na špičce (čili všechno zkazili rodiče) a jednak, že jeho kondice je trvale v ohrožení, čemuž se snaží předcházet tím, že trénuje více, déle a zuřivěji než ostatní.
Profesionální amatér tyranizuje nejen sebe (já ten maraton zaběhnu, i kdybych měl po cestě vyplivnout plíce!), ale i své blízké okolí. Do restaurace nemůže přijet tramvají nebo autem, ale jedině na kole. Na rodinnou oslavu musí doběhnout. Jak po něm chcete, aby se na chvíli uzemnil, je celý nesvůj. Už vidí, jak kondice mizí v nenávratnu.
Ráda hraju tenis. Nejradši ho hraju, když vyhrávám, je pěkné počasí, jde mi podání a tak. To je pak radost. Ale nepřála bych vám slyšet, jak jsem se u toho dřív vztekala. Můj vztek nebyl namířen proti soupeřovi, ale výhradě na mě samotnou. Dokázala jsem se počastovat opravdu mimořádně zlými, jedovatými a nenávistnými nadávkami. No, v životě bych takhle nikomu jinému nenadávala! A kdyby ano, rovnou bych se šla odevzdat na psychiatrii. Až jsem si v určitý moment řekla, že to tak dál nejde! Abych se dobrovolně, za nemálo peněz, ve svém volném čase chodila cítit mizerně…
Zapracovala jsem na tom a dnes už se tolik nevztekám. Ono je to totiž dost jalové. Dejme tomu, že na Wimbledonu o něco jde. Ale v TK Hovorčovice?
Fyzická aktivita je nutnost. Všechno živé se musí hýbat. Hippokrates řekl nejen to, že zdraví začíná ve střevě, ale také, že nejlepším lékem je chůze.
Pokud ale zažíváte u sportu frustraci, negativní pocity, zamyslete se, co je na pozadí těchto pocitů. Není to náhodou tak, že:
- Zažíváte neúspěch v jiných sférách vašeho života a rozhodli jste se, že sport bude vaše doména?
- Rádi se chlubíte ostatním a jste závislí na chvále?
- Při extrémním sportovním výkonu zapomínáte na to, co vás jinak trápí?
- Sportujete ne kvůli sobě, ale kvůli někomu?
Jestliže jste při sportu šťastní, pokračujte, nepřestávejte, nezastavujte 😊!
*Dramox je první česká streamovací divadelní platforma, která nabízí možnost vidět divadelní inscenace online
Komentáře
Okomentovat