Týna Kalašová

Potkáte se se mnou na pobočce Roudnice nad Labem. 

Jaká byla moje cesta k hudbě?

Už jako malou mě prarodiče vedli k hudbě. Když mě v první třídě ZŠ nevzali do ZUŠ, protože prý berou až od druhé třídy, dědeček neváhal a koupil zobcovou flétnu mně i sobě. Učil se vždy o krok dříve než já, aby mi mohl předat své dovednosti. (Oba prarodiče pracovali ve školství, dědeček ve škole a babička ve školce. Prakticky mě vychovali, protože jsem u nich trávila veškerý volný čas.) Hra na flétnu mě moc bavila a v ZUŠ jsem brzy přešla na hru na příčnou flétnu. Vyhrála jsem i nějakou tu soutěž (1. místo v kraji bez postupu). Do ZUŠ jsem chodila 12 let.

V deváté třídě jsem ke hře na flétnu přidala zpěv v rockovém sboru Sv. Pluk, kde jsem zpívala (5 let) vyšší alt a navštívila díky koncertování mnoho českých i zahraničních měst např. Londýn. Sbor vedl svérázný gymnaziální profesor, díky kterému se sbor vymykal folklórním tradicím Slovácka, ze kterého pocházím. I vánoční koledy jsme zpívali v rockovém duchu. Díky letním soustředěním, kde se hrálo na kytaru dlouho do noci u táboráku, jsem zatoužila umět hrát na kytaru.

 A opět jsme se učili s dědečkem. Byla to naše rodinná tradice, když jsem přijela později i z VŠ k babičce, vždy jsme hráli na kytaru a zpívali. Dědeček rovněž neholdoval folkloru, takže s ním jsem poznala zase kouzlo country. Od studia konzervatoře mě prarodiče zrazovali kvůli nízkému platovému ohodnocení, tak jsem vyšla vstříc technickému zaměření, zač na mě byl děda velmi pyšný.

Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem pracovala ve strojírenské firmě, kde jsem upotřebila své vzdělání, ale jako koníček mi vždy zůstala hudba. Hned jak se dcera začala pohybovat po dvou, začala v rytmu hudby podupávat vesele nožičkou. Asi v sobě má kousek hudebního nadání po mně a mém dědovi. O Hudbě pro radost jsem se dozvěděla náhodou. Okamžitě, jak jsem s dcerou začala chodit do kurzu Robátka k Monice Panešové, tak jsme se obě zamilovaly. Našly jsme si zde obě kamarádky a ještě více nás to s dcerou sblížilo.

Byla jsem z kurzů tak nadšená, že jsem toužila být také lektorkou a šířit radost z hudby dál. Baví mě zapojovat se do výuky, zpívat a opakovat říkanky nejen doma, ale i před dětmi kamarádek, které podobné zkušenosti nemají. Miluji děti a jejich radostný smích, pohupování v rytmu a tu opravdovost – že si užívají tady a teď, jsou šťastné z maličkostí, na což my dospělí v této uspěchané a ustrašené době často zapomínáme. 

Co mě baví na práci v Hudbě pro radost?

Jak už jsem psala výše, baví mě šířit radost z hudby, sledovat dětský rozvoj, interakce, stát při jejich prvních krůčcích k hudbě. Baví mě připravovat si písně a výtvarné aktivity, vymýšlet, co by děti zaujalo, z čeho budou nadšené a budou na to ještě dlouho vědomě i nevědomě vzpomínat. Jsem strašně ráda, že jsem si splnila svůj dětský sen – učit v hudební škole. Líbí se mi, že využíváme Montessori hry a děti ani nepocítí, že se během poslouchání hudby vlastně učí. Jsem šťastná, že můžu být součástí úžasného týmu Hudba pro radost.

Jak a při čem relaxuji?

Ráda čtu (jsem knihomolka😊), miluji dobré jídlo (hlavně sladké), peču, chodím na výlety do přírody, cvičím jógu a pěstuji rostliny (rajčata ze semínek, avokádo z pecky, květiny z lístečku (brzy nebudu mít rostlinky kam dávat, už mám plný byt i balkón). Momentálně jsem na rodičovské dovolené, tak jsem vděčná za každou chvilku pro sebe. 

Jaká hudba je mému srdci nejbližší - co ráda poslouchám?

Miluji hudbu, nemám vyhraněný žánr. Když mě něco zaujme, zpívám si to pořád dokola. Hudba mě nabíjí a dodává mému životu smysl. Kdybych měla přeci jen vypíchnout jen jeden žánr, byl by to rock (staré rockové balady). To je má srdeční záležitost.

Prozradíte něco, co o Vás třeba nikdo neví?

Strojírenství není jediný technický obor, kterému jsem se věnovala. Jsem pilotka. Od 15 lítám s větroni, později jsem přidala motorové letouny a vystudovala jsem teorii dopravního pilota na VUT v Brně. Láska k hudbě a k dětem ale přebila všechny touhy po dobrodružném životu pilotky a nyní jsem nejšťastnější máma na světě. A lektorka hudby je můj největší splněný sen 😊Neměnila bych!